Vznik Sokola
V roce 1862 zakládá Tyrš svébytný český tělocvičný spolek. Na konci 19. století jde o úsilí, kde nosnou myšlenkou je národ, jako solidární společenství, založeném na státním občanství, společném původu, jazyku a dějinách, který spěje k emancipaci člověka – občana v národním státě. V duchu řecké kalokagathie, v souladu krásy tělesné i duševní. Název Sokol dává spolku pedagog Emanuel Tonner, Fügner navrhuje tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“, Mánes navrhuje kroj, Josef Barák navrhuje pozdrav „Nazdar!“. Tyrš sám je tvůrcem sokolských zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů, je také autorem Základů tělocviku a hesla organizace: „Tužme se!“
U zrodu pozdějšího 
Sokola stáli přední představitelé české politiky a kultury: bratři Eduard a Julius Grégrové, Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně, Karolina Světlá a další. Sokol by nevznikl bez velké finanční podpory Jindřicha Fügnera, který byl až do své smrti starostou Sokola.
Sokolská myšlenka v praxi malého národa dokázala, čeho svět
ještě nedokázal: cvičil celý národ! Nebo alespoň většina.
Stadiony, včetně tehdy největšího na světě, byly při veřejných
cvičeních – sletech zaplněny cvičenci, kteří si naprosto nejen
formálně říkali bratři a sestry. A táž jednota spojovala i diváky
v hledištích. Vždyť také, kdo mohl, byl cvičící i divák zároveň.
Historie Sokola na Vsetíně
28. května 1893 byl konečně i ve Vsetíně založen Sokol. Zřizovací skupina Sokola, ve které byli kromě Michala Urbánka také Dušan Jurkovič a Richard Kohm, připravila podklady pro ustavení „Sokolské tělocvičné jednoty Vsetín„. Její historie se stala součástí dějin našeho města a to ve společenství spolků osvětových, národopisných, hudebních ale i pěveckých, divadelních, hasičských, cechovních, sportovních, a tělocvičných. Naše jednota takto zaujímala velmi čestné místo vedle Besedy, Snahy a jiných spolků. Roky trvání jednoty byly naplněny kromě cvičení činorodou a platnou prací.
Zprvu se cvičí ve školních tělocvičnách. Základem cvičení je gymnastika. V roce 1909 je od města koupena Forota (část pozemku dnešního hřiště u sokolovny). Část pozemku získávají i Orly (dnešní Lidový dům). Při vsetínském Sokole byly postupně vytvořeny odbory pro atletiku, lyžařství, odbíjenou, lední hokej, a bruslení.
Činnost tehdejšího sokola nebyla pouze činností v oblasti těla, ale i ducha. V roce 1913 zřizuje ve Vsetíně tehdejší novinku – první kino a k jeho provozu a provozu dalších kulturních akcí pronajímá a později kupuje sál „Dělnického (dnes Besedního) domu“. Kino, divadelní a loutková představení, koncerty sokolského pěveckého sboru a Tamburašů, akademie – přehlídky činnosti, veřejná cvičení, letní cvičiště a zimní kluziště, to jsou činnosti, kterým se sokol také věnuje. V roce 1916 provozuje Sokol prostřednictvím Družstva pro výstavbu sokolovny v domě M. Urbánka (na místě dnešní sokolovny) parní a vanové lázně.
V roce 1902 Česká Obec Sokolská iniciuje zakládání odborů žen v jednotách. Vsetínští Sokolové ještě téhož roku odbor žen zakládají a ženy začínají cvičit. V roce 1905 opět pořádána úspěšná veřejná cvičení – líbily se zvláště ženy. Ihned byl velký zájem o cvičení mezi dorostenkami i žačkami. Ovšem ihned po zahájení cvičení bylo toto ředitelstvím školy i nadřízenými c.k. úřady zakázáno.
Vsetínským Sokolem byly veřejnosti poprvé představeny další sporty jako – zápas, box, baton (šerm holí), šerm šavlí a z atletiky skok o tyči.
Michal Urbánek (1849–1923)
Vsetínský Sokol byl založen v roce 1893. Vůdčí osobností mezi zakládajícími byl znamenitý architekt a stavitel Michal Urbánek (1849–1923). Stál pak v čele vsetínského Sokola plných třicet let a zároveň rovněž jako zakládající byl i 28 let starostou Valašské župy Františka Palackého. Postavil mnoho staveb, především kostelů, radnic, společenských domů, které dodnes patří k nejhezčím nejen na Vsetíně, ale i v širokém okolí. Měl velmi blízko i k lidové architektuře, Však svá učednická léta (téměř 10 let) u něj jako asistent strávil výtečný znalec a stavitel v oblasti lidové architektury národní umělec Dušan Samko Jurkovič. Svůj největší sen a touhu však Michalu Urbánkovi nebylo dopřáno naplnit. Postavit vsetínskému Sokolu co nejkrásnější Sokolovnu. Založil Družstvo (pro postavení) Sokolovny. Střádala se korunka ke korunce. Již se mělo počít stavět, ale vše překazila 1· světová válka. Po ní byl již příliš starý a nemocný. Vsetínští Sokolové však nakonec si krásnou Sokolovnu postavili. Jistě by se Urbánkovi líbila, však na ni i materielně nemálo přispěl.